Fretka je naprosto normální zvířátko, které může žít celý život bez nemoci, či ho může postihovat jedna nemoc za druhou.. Dá se tomu předejít? Běžným nemocem, jako je chřipka, nachlazení, předcházet můžete.. nemocem jiným, vrozeným, náhlým.. bohužel ne.. A abychom případně věděli, jak na to, když naše freťulká pšíká, má chřipku, svrab, apod. vytvořili jsme tutu stránku. Pokud budeme mít problém, se kterým si nebudete vědět rady, kontaktujte nás, poradíme, jak můžeme. Jako největšího odborníka na fretky považujeme MVDr. Jekla a MVDr. Hauptmana z VFÚ Brno, ke kterým jezdíme s největší důvěrou a kteří nám zachránili nejednu fretečku. Za to jim moc  moc  díky.

      teď k jednotlivým nemocem: 

NACHLAZENÍ

- taková "lidová" rada je koupit dětský čaj na nachlazení a jitrocelový sirup (dětský) bez cukru, udělat slabý odvar, cca na 1 l vody 1 sáček čaje a 1 lžíci sirupu.. po vychladnutí dát do napáječky... našim freťulím to pomáhá :-) .. jinak jsou rady stejně jako u lidí.. teplíčko, klid, fretečky většinou moc neběhají, pokud jim je špatně, hodně spinkají, tak jim nechat klid, nechat je vyspat, vyležet, co nejvíce v klidu a teplu - ne vedru, normální teplo v místnosti :-) dečku, ať se mají kam zahrabat :-) prostě normálka :-)

 CHŘIPKA

přeloženo: Bruce H. Williams, DVM                                               (© Bruce Williams, 2008) Diplomate, American College of Veterinary Pathologists        

Mýtus člověka o přenosech nemocí na fretky

 Je podstatný rozdíl mezi potencionálními přenosnými chorobami a skutečně přenosnými chorobami.

Většina diskuzí o přenosných chorobách se týkáí potencionálního přenosu choroby a jsou, ve skutečnosti, výstražné – na základě uvědomění si hrozby a často bez skutečného základního opodstatnění.

Pro změnu, chtěl bych se podívat na odvrácenou stranu původců chorob. Pojďme se podívat, jak jsou mnohé choroby přenášené z člověka na fretky, a možná i rozptýlit několik mýtů a dezinformací.

Poslední věc, kterou chce majitel fretky udělat je -  způsobit  své fretce onemocnění.  Mnoho majitelů  v současné době sleduje nejlepší diety, nejlepší životní styl, nejlepší způsob, jak dát své fretce bezstresový a dlouhý život.  Když onemocníme, poslední věc co si přejeme, je přenést nemoc na svého domácího mazlíčka. Tak kdy jsou ohroženi?

Fretky a lidé se podílejí poměrně málo na infekčních faktorech, však téměř nikdy přímo.  Například,  fretky a lidé mohou být infikováni Mycobacterium bovis , jednou z bakterií, která způsobuje  lidskou chorobu - tuberkulozu. Nicméně, není zdokumentovaný případ,  kdy nakažení lidé  přenášejí tuberkulozu na fretky. 

Záznamy jsou stejné  pro vzteklinu, salmonelozu, trichoficii (kožní onemocnění), všechny  choroby, které lidé a fretky mohou získat, ale které prostě nemohou být přeneseny z lidí na jejich domácí mazlíčky.

Existuje mnoho dezinformací, z obou stran – z dobře míněných lidských varování o nemocech, které můžete dostat od vašich fretek, a dobře míněných varování majitelů fretek, kteří varují o potencionálním nebezpečí pro vaše fretky. Ale ve většině případů, skutečné nebezpeční je převážně domnělé.

Začněme se skutečným a relativním společným nebezpečím – chřipkou.  Chřipka je nemoc (a po pravdě, patrně pouze jediná), která je často přenášená z lidí na fretky. Fretka je jedno z nejvíce náchylných zvířat na chřipku, je schopná přijmout každý typ chřipky – starší, novou, i tu, kterou budeme mít za 5 let.

Fretky jsou velmi citlivé k vašemu  pravidelnému, téměř každodennímu  případu chřipky. Všichni si přejeme se těšit našimi domácímí mazlíčky, když se cítíme nemocní – ale kýchnutí do tváře vašeho kožíškového miláčka během akutního stadia nemoci (první den chřipky, kdy máte horečku, cítíte se slabí a máte rýmu)  a vaše fretka se brzy připojí k vašemu nemocnému lůžku.

Největší rozdíl mezi chřipkou u fretek a u lidí je doba jejího trvání. My jsme nemocní 3-5 dní – ale fretka 2- 3 týdny. Ale v podstatě je to ta samá nemoc pro oba druhy živočichů. U fretek, to je delší – předpokládejme,  že máme chřipku 3 týdny!!!! Ale chřipka není životu nebezpečná pro fretky – kromě případů, kdy se lidé podílejí o své léky se svými malými  nemocnými přáteli.  Léky určené pro léčbu lidské chřipky obsahují  některé ingredience (přísady), které jsou jedovaté  pro fretky  zvláště ty s tylenolem (acetaminophen = užívaný v lékařství k utišení horečky a bolesti). Dokonce malá dávka acetaminophenu může způsobit fatální (smrtelné) poškození jater u fretky. Nejlepší léčba chřipky je ve skutečně nejlepší prevence – zůstat daleko od vašeho chlupáčka, když cítíte, ”že na vás něco leze”, a mýt si pečlivě ruce, když se necítíte příliš dobře.

Ve skutečnosti, chřipka je nejobvyklejší potencionální nemoc, kterou můžete předat vašim fretkám a všechny ostatní infekční choroby spadají do oblasti “možných, ale vysoce nepravděpodobných”.

Je mnoho infekčních virů, které mohou způsobit nemoc jak u lidí taku fretek, ale k jejich přenosu by musely být splněny velmi specifické podmínky. Obvykle, jeden nebo více účastníků by musel mít sníženou imunitu, a  být “zralý” pro infekční chorobu. Jak vidíme, potlačení imunitních reakcí je velmi staré a velmi mladé pro oba druhy, u lidí se sníženou imunitou po transplantaci orgánů,  během chemoterapie, nebo pacienty s AIDS. U fretek, potlačení imunity  může být vidět u zvířat, které jsou vystaveni vysokým dávkám steroidů k léčbě inzulinom nebo imunitně zprostředkovaného onemocnění.

Cesty přenosu  infekčních chorob jsou také důležité. Při posuzování infekčních virů s potencionálním přenosem mezi lidmi a fretkami, jsou viry, které s největší pravděpodobností přeskočí z vlastníka k domácímu mazlíčkovi (obvykle kašlem nebo  kýcháním, které vytlačuje viry nebo bakterie).

Možnost přenosu infekce GI jsou více vzdálená a potenciální okolnosti jejich přenosu (obvykle přes výkaly), budou evidentně  méně častá. Koneckonců, přenos krví přenosných virů je nejvíce vzdálený jako kontakt zvířat s jejich vlastní krví, je vysoce nepravděpodobný, za žádných okolností realistický.

V tomto bodě, by měla být stručná zmínka o MRSA (Methicillin resistant Staphylococcus aureus  = stafylokok), protože je to často znepokojení  pro majitele fretek. MRSA se stává vážným zdravotním problémem u lidí, z toho vyplývající kožní infekce, které jsou rezistentní (odolné) k většině známých antibiotik.

Dnešní MRSA je výsledek  relativně liberálního využívání antibiotik v posledních desetiletích, stejně dobře jako úžasné schopnosti této bakterie vytvářet rezistenci vůči antibiotikům v  relativně krátkém čase.

Diagnóza C. difficile u zvířat zahrnuje nejen zjištění toxinu (jedovatých látek) střevního obsahu, ale také identifikace charakteristických lézí ve střevní stěně pitvou vzorků. Pozitivní diagnózy je dosaženo pouze tehdy, když jsou splněna obě kritéria

V případech letošního roku, kdy byl identifikován toxin, ale léze nebyla nalezena – konečná diagnóza v této řadě případů byla těžké napadení  parazitem Coccidia, ne clostridiosis (zánětlivé onemocnění žaludku a střev).

Na závěr - existuje mnoho způsobů, jak mohou lidé fretkám způsobit nemoc - špatná výživa, špatné praktiky chovu, nedostatek pohybu, a dokonce v některých případech, neposkytnutí řádné  veterinární péče, stejně jako neočkování.

Přenos lidských chorob na naše domácí zvířata „padá“ hluboko v tomto seznamu. Pokud si budete pamatovat, že máte držet vaše fretky na délku paže, když máte rýmu, pak  pravděpodobně zvládáte základy zvládnutí infekčních nemocí.

VZTEKLINA

(převzato z http://www.dokapsy.cz/vzteklina/rozsireni, kde také můžete najít více informací)

Vzteklina je rozšířena téměř na celém světě. O výskytu vztekliny na území Čech jsou dochovány zprávy již z období těsně po 1. světové válce. Ve dvacátých letech minulého století bylo u nás ročně laboratorně potvrzeno 400 až 600 případů vztekliny. Z toho připadalo asi 86 % na psy. V období 1919–1937 zemřelo na vzteklinu v Československu celkem 132 lidí a téměř 25 000 jich bylo léčebně očkováno v Pasteurově ústavu v Praze. Částečný pokles výskytu nastává po započetí dobrovolného očkování, avšak zlepšení nastalo po roce 1953, kdy bylo zavedeno povinné bezplatné očkování psů, což nákazovou situaci podstatně změnilo a těžiště nákazy se přesunulo do volné přírody.

Vlivem zvyšujícího se výskytu vztekliny lišek ve střední Evropě, dosáhla vzteklina v ČR největšího geografického rozšíření v osmdesátých letech 20. století. S výjimkou několika málo okresů byla rozšířena na celém území republiky. Maximální výskyt byl zaznamenán v roce 1984, celkem 2232 případů, z toho 2052 bylo u lišek. K výraznému poklesu dochází počátkem 90.let po zavedení orální vakcinace lišek.

Od zavedení orální vakcinace v roce 1989 měl výskyt vztekliny v ČR výrazně sestupnou tendenci. V roce 2001 bylo registrováno již jen 35 případů a v roce 2002 pouze 3 případy vztekliny u lišek v okrese Trutnov. Od této doby nebyla již vzteklina na našem území diagnostikována. ČR tak splnila kritéria pro přiznání statutu nákazy prostého státu. Tato skutečnost byla deklarována ve věstníku OIE Disease Information č. 30 z 23. června 2004. Také v roce 2004 zůstalo území ČR vztekliny prosté. V květnu 2005 byla v okrese Vyškov diagnostikována vzteklina u netopýra hvízdavého (Pipistrellus pipistrellus). U nás se jedná historicky o čtvrtý případ vztekliny netopýra – první výskyt byl v roce 1994 a další dva případy v roce 1999. Vzteklina netopýrů (jedná se opět o evropský netopýří virus) je považována za specifickou variantu nákazy a jejím výskytem není dotčen statut vztekliny prostého státu dle kritérií OIE. U pozemních obratlovců se vzteklina v ČR nadále nevyskytuje a nebyla registrována ani v letech 2005 a 2006.

Od 1.1.2012 je však nutné dle zákona č 166/1999 Sb. fretky starší 3-6 měsíců 1x ročně očkovat proti vzteklině. Více na: http://www.fretkyboleslav.cz/clanky/fretka-co-a-jak/ockovani.html

 UŠNÍ SVRAB

VÍCE NA SAMOSTATNÉM ODKAZE: http://www.fretkyboleslav.cz/clanky/usni-svrab---otospectrine.html

NEMOCI ANÁLNÍCH ŽLÁZ

Z nemocí análních žláz se setkáváme nejčastěji s jejich impakcemi (ucpáním) a s následným zánětem (obr. 1). V těchto případech dochází k jednostrannému nebo oboustrannému zvětšení, které je viditelné jako dvě oválné masy v oblasti konečníku. Jedním z prvotních příznaků je bolestivost při kálení a řidší trus někdy s příměsí krve. V uvedeném případě je nutné fretku uvést do inhalační nebo injekční anestezie a žlázky uvolnit, evakuovat jejich obsah a případně aplikovat antibiotika. Z neoplastických změn análních žláz se vyskytují adenokarcinomy a karcinomy skvamózních buněk.

MVDr. Vladimír Jekl, Ph.D., MVDr. Karel Hauptman, Ph.D., Prof. MVDr. Zdeněk Knotek, CSc., Klinika chorob ptáků, plazů a drobných savců FVL VFU Brno,  

www.vfu.cz
Zvířata a zdraví 1/2009

     DALŠÍ INFORMACE O NEMOCECH FRETEK MŮŽETE TAKÉ NAJÍT NA NAŠEM FORU: http://forum.fretkyboleslav.cz/viewtopic.php?f=14&t=36 

PŘEDEVŠÍM:

Odmítání/snížený příjem potravy, tekutin

Zvracení

Průjem

Chronické strádání

Respirační příznaky (kašel, kýchání, pšíkání, sekrece z nosu, hypersalivace)

Zvětšení lymfatických uzlin

Zvětšení bříška

Ztráta srsti

Otok vulvy

Svědění/Drbání

Neurologické příznaky

Slabost

Zhoršené/časté ale neúplné vyprazdňování

Chemoterapie

  a také Důležité informace , nemoci fretek - nejen pro veterináře

 ECE

= postrach všech fretkařů

ECE je zkratka pro Epizootickou Katarální Enteritidu také známou jako "zelený průjem". Napadá žaludek a střeva a způsobuje to, že se fretka stane, jakoby, anorektická - ztrácí váhu, zvrací, její organizmus nemůže dobře trávit potravu. Nemoc se projevuje zeleným vodnatým průjmem s hleny zapáchajícími po rybině. Během několika dnů průjem zmizí, ale fretka může nadále ztrácet váhu v důsledku nechutenství a může dojít až k dehydrataci. Je to způsobeno žaludečními kyselinami působícími na vředy v zažívacím traktu, které se při ECE vytvořily.

ECE je vysoce nakažlivá a stává se, že přenašeč nevykazuje žádné známky onemocnění. Proti ECE není zatím vyvinuta žádná vakcína a nedá se léčit samotná nemoc, pouze její příznaky. Pokud fretka jednou onemocní a nemoc překoná, stává se proti ní doživotně imunní, takže to znamená, že by ji znovu neměla dostat. Infekčí pro ostatní fretky je pak 6 a víc měsíců po odeznění příznaků nemoci.

Mladší fretky jsou na tom při nemoci lépe než starší u kterých má nemoc horší průběh. ECE se přenáší kontaktem s nakaženým zvířetem, nebo osobou, která s nemocnou fretkou přišla do styku. Tedy podobně, jako se přenáší třeba psinka.

Virus může v ojedinělých případech vést až k úhynu v důsledku dehydratace, nebo když se spojí s jinou závažnou nemocí. Proto je nebezepečný víc pro starší fretky, nebo fretky oslabené nemocí než pro fretky zdravé. K dehydrataci dochází u fretek rychle. Pokud fretka přestane jíst a pít je jediným klíčem k řešení ji k tomu přimět. Podávat je třeba mírně dietní jídlo například kuřecí vývar s vařeným kuřecím masem. Dehydrovaná fretka často potřebuje nasazení podpůrné léčby a antibiotik na potlačení sekundární bakteriální infekce a komplikací.

Nakažené fretky by měly být oddělené od zdravých v jiné místnosti a při manipulaci s nimi by se člověk, který o ně pečuje měl vždy převlékat a mýt si ruce, než začne manipulovat se zdravými fretkami, a to po celou dobu, kdy jsou postižené fretky infekční.

Prozatím, se přítomnost ECE dá zjistit jen na VFU Brno, a to vyšetřením trusu fretky speciálním přístrojem.